Václav Magid
Podmínky nemožnosti VII/VII: Psychopatologie planety

Vyhoření bývá popisováno jako jeden z určujících rysů dnešní společnosti, jež se orientuje primárně na výkon (Byung-Chul Han). Tento výkon je zprostředkován informačními a komunikačními technologiemi, s jejichž rychlostí se lidská psychická výbava nikdy nedokáže vyrovnat (Franco Berardi). Na nával podnětů reagujeme panikou, jež se následně transformuje do deprese z vlastní neschopnosti dostát požadavkům, které jsou na nás kladeny. Situace je frustrující o to víc, že nároky, vůči nimž selháváme, jsou naše vlastní: vzhledem k tomu, že náš výkon je motivován v prvé řadě ideálem seberealizace, nepodléháme při něm vnějšímu donucení, nýbrž tlaku, který na sebe sami vyvíjíme. Na rozdíl od melancholie, spočívá v neschopnosti vyrovnat se se ztrátou objektu touhy, je deprese, do níž upadá dnešní subjekt, způsobena přemírou objektů slastí a potěšení, za nimiž se ustavičně honí. Cílem našeho výkonu má být štěstí, ale vzhledem k tomu, že snaha o jeho dosažení okupuje veškerý náš čas a pohlcuje všechny naše síly, toto štěstí se nikdy nedostaví. Neustálé navyšování produktivity a soutěživost naopak prohlubují pocity únavy, zklamání, smutku a zášti. Zrádná je však i snadná dosažitelnost tisíců drobných požitků, jež nám nabízí konzumní ekonomika: pojem „depresivní hedonie“ (Mark Fisher) charakterizuje subjekt, který není schopen vydržet ani chvíli bez toho, aby si užíval, ať už jde o poslech hudby, sledování videí, hraní her, nakupování nebo mlsání. Jakmile se proud požitků přeruší, propadáme nervozitě a nejistotě, nevíme, co si se sebou počít, nevíme, kým vlastně jsme.

Stavy úzkosti, paniky, vyhoření či deprese, stejně jako nejrůznější další psychické potíže se dnes šíří v míře, která dovoluje hovořit o epidemii duševních poruch. Nejedná se přitom o projevy individuálního selhání nebo životní smůly, ale o způsob, jak na psychiku jednotlivce dopadají komplexní ekonomické, technologické, společenské či environmentální procesy (toto propojení patrně nejnázorněji vyjadřuje termín „environmentální žal“). To znamená, že pokud nechceme zůstat pouze u léčby symptomů, ale udělat také něco s příčinou těchto dysfunkcí, je potřeba duševní poruchu „politizovat“. A jak ukázala práce řady myslitelek a myslitelů, kteří se snaží skrze rozbor vyhoření, paniky či deprese dobrat k celkové reflexi dnes vládnoucí ideologie (někoho z nich to stálo život), tyto stavy nám mohou poskytnout jistý paradoxní užitek: právě díky tomu, že se je nesnažíme ihned utlumit, ale setrváváme v nich, abychom je mohli pozorovat a lépe pochopit, můžeme se o podmínkách života dnešních společností a o tom, jakým směrem bude třeba je změnit, dozvědět leccos podstatného.

Možná má tak pravdu Berardi, když tvrdí, že deprese jako „pozastavení sdílení času, jako probuzení do světa beze smyslu […] se nejvíc blíží pravdě“. Je-li deprese pocitem hluboké bezvýznamnosti našeho života, pak je to stav, ve kterém se dostáváme nejblíže k tomu, co Eugene Thacker nazývá „světem-bez-nás“ neboli Planetou. Jestliže slovem Svět označíme subjektivně prožívaný „svět-pro-nás“ a slovem Země „svět-o-sobě“ jako předmět objektivního vědeckého popisu, pak „svět-bez-nás“ je podle tohoto autora pouze jednou z nesčetného množství planet ve vesmíru. Mluvíme-li o Planetě, posouváme se tedy na kosmické měřítko, jež je k lidským hodnotám a cílům zcela lhostejné. Planeta jakožto „svět-bez-nás“ je tím, co získáme, když ze světa odebereme člověka a jakýkoli lidský smysl – a právě to se s námi děje ve stavu deprese. „Psychopatologie planety“ by tedy byla paradoxní snahou popsat možnosti duševní nemoci i duševního zdraví ve světě beze smyslu.

Kapitoly:
Vyhoření / Psychická porucha jako politický problém / Bipolární nemoc kapitalismu / Panické vznešeno / Deprese v rozpuku / Jak nepropadnout zoufalství a zachovat si duševní pohodu (aneb návrat autoritářské osobnosti) / Deprese a hrůza filosofie / Revoluční melancholie


Nakladatelství: Centrum pro současné umění, o. p. s.
Text: Václav Magid
Grafická úprava: Dočasná zóna
Fotografie: Filip Beránek
ISBN: 978-80-906915-6-8
Rok vydání: 2019
Náklad: 300
Jazyk: čeština, angličtina
Počet stran: 20


Aktivity Centra pro současné umění Praha jsou podporovány: MKČRMagistrát hl. m. PrahyStátní fond kultury ČRMČ Praha 7 
Partneři: Kostka stav, s. r. o.
Mediální partneři: ArtMapjlbjlt.netUMA: You Make Art

grafika: Dočasná zóna
grafika: Dočasná zóna

Centrum pro současné umění Praha, o. p. s. | www.fcca.cz | info@fcca.cz | CSU Praha: Zásady zpracování osobních údajů