Podmínky nemožnosti I/VII
Ztráta času

skupinová výstava
23. 8. – 1. 10. 2017 (výstava prodloužena)
vernisáž: 22. 8. 2017
křest katalogu a komentovaná prohlídka
s Václavem Magidem: 19. 9. 2017 od 16 hodin

kurátor: Václav Magid
vystavující: Vasil Artamonov, Zbyněk Baladrán, Anne-Claire Barriga, Daniela&Linda Dostálkovy, Chto delat, Tomáš Moravec, Jozef Mrva ml., Matěj Smetana, Jan Šerých, Aleksandra Vajd, Lenka Vítková

Slova „nemám čas“ vyjadřují jednu ze stěžejních charakteristik dnešní subjektivity. Oproti éře, která „věřila v budoucnost“, v posledních dekádách převládá spíše dystopická imaginace. Už nevzhlížíme k budoucnosti s nadějí, ale bojíme se jí. Svou přítomnost již neprožíváme jako aktualitu, kde se činí rozhodnutí vedoucí ke změně, ale jako donekonečna natahované status quo, s nímž jen zdánlivě kontrastuje zrychlování technologických změn a informačního toku.

S tím, jak naše senzibilita kolabuje při snaze vyrovnat se s návaly dat a požadavků, se náš životní čas rozpadá na shluk nespojitých fragmentů, jež podléhají komodifikaci. Utíká tedy čas příliš rychle nebo naopak stojí? V každém případě se zdá, že nám už nepatří. Jak si tedy máme vrátit čas? Máme usilovat o zpomalení životního tempa a bránit před zánikem těch pár přetrvávajících výdobytků moderny? Či naopak ještě více akcelerovat vývoj technologií a spekulativně měnit přítomnost tím, že se na ní budeme dívat z perspektivy budoucnosti? Nebo hledat v přítomnosti bod zlomu, který dovolí znovu chápat budoucnost jako otevřenou?

Václav Magid

Tisková zpráva zde


Radim Labuda: O polévkové praxi
19. 9. 2017 od 17 hodin

Když umělec vaří, stává se součástí jisté tradice; což se pochopitelně děje i v případě, že sochá nebo maluje, my se ale v této přednášce budeme věnovat především umělcům vařícím.

Když umělec vaří, pro informované publikum není možné oddělit tuto činnost od povědomí o jiných vařících umělcích, také ale není možné tuto akci vyvázat ze vztahu k profesionálnímu kulinářství nebo k historii či prehistorii přípravy a konzumace jídla.

Když umělec vaří, výsledek jeho práce je možno oceňovat ve dvou estetických rovinách: jednak v rovině kantovské nezaujaté estetické distance, na niž spoléhá institucionalizované umění již pár století, jednak na úrovni ocenění chuťových kvalit díla. Pro první rovinu ocenění se rovina druhá může jevit jako méněcenná, snad dokonce podvodná, neboť pokud je jídlo dobré, pak požitek z něj zastíní distancovaný estetický zážitek, který se stává dostupným i širokému publiku, jež se o Kanta nebo současné institucionalizované umění zajímá jen pramálo.

Radim Labuda, tohoto času umělec v post-praxi, je už nějakou dobu známý jako autor polévek. Zatímco v praxi umění podléhal nejistotám, v praxi vaření polévek je bezostyšně sebevědomý. Takže se můžete těšit na skvělé jídlo.

Václav Magid


Galerii Kurzor podporují MKČRMagistrát hl. m. PrahyStátní fond kultury ČRMČ Praha 7

Mediální partneři: Artycok.tvArtMapjlbjlt.netUMA: You Make Art

Poděkování: Joinmusic

Projekt A post-practice artist z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umenia